Jak to u nás vypadá

22. října 2015 v 23:19 | já
Tak jsem tu. Nějak jsem se nemohla dokopat k napsání prvního článku. Asi bych se měla pro začátek představit: jsem budoucí matka tří dětí. Dvě - téměř pětiletá a dvouletý - spí v jedné posteli v pokojíčku a to třetí se narodí za měsíc. Proto jsem tenhle blog založila, abych se vypsala ze současných i budoucích mateřských traumat a potíží a bojů s dětmi a jejich výchovou, z bojů s babičkami, prádlem, nádobím, drobky a podobně. Taky mi bude sloužit jako deník, abych si za pár měsíců pročetla, co bylo a srovnala to se současným stavem a taky se trochu pobavila, protože třeba v létě už určitě budu mít všechno na háku Mrkající

Třeba uklidním i nějakou případnou čtenářku, nebo taky pobouřím, svým přístupem k různým věcem. Jednou můžu hned začít. Zrovna si píšu s kamarádkou na FB o domácnosti. Popsala jsem jí, jak vypadá náš stůl a podlaha v kuchyni. Tak já to popíšu i vám, abyste mě trochu poznali. Na úvod výčtu musím napsat, že poslední měsíc jsem s úklidem ještě víc na štíru než obvykle, jelikož i přes zatím přibraných pouhých osm kilo si připadám jako ledoborec - sotva si nandám ponožky, natož abych tady lezla po zemi a sbírala binec. Uklidím, až shodím břicho a miminko bude pěkně v postýlce (jo, maluju si to, ale ti dva starší byli úplně pohodová miminka až na malé klíštěcí období, takže snad se to bude opakovat i potřetí).

Tak tedy podlaha - metrová nafukovací ryba (Nenávidím jí!! Brzo jí ubodám špendlíkem), golfky pro panenku, lahvička, balíček kapesníčků, balík plen, na kterém sedí 4 barbíny (prý je to školka), 2 barbíny svalené ze "školky", polštářek (ale běžně se v kuchyni vyskytují i dvě velké peřiny a polštáře a peřinka našeho synátora a já to pak třeba 2x za sebou vracím do postele), autíčka, fleky, nějaký papír (nemám brýle, tak nevidím, co to je), pod židlí je bryndák, kostička od domina.
Stůl - ten je poněkud výživnější - knížka, dudlíky, autíčko, ve kterém sedí kaštan, talíř se zbytkem večeře, kniha, pár časopisů (ty jsou aspoň na straně), kyblíček, plechovka, kámen, poník, čelenka-korunka, omalovánky s poníkama, pravítko, foťák, svíčka pro kamarádku (několik hodin strávených v Ikee s milovanou sestrou je jako týden v lázních!), rozlitá voda - dcera tu utírala panenky po koupeli, obrázky ze školky a nějaké kostičky. A ještě asi nějaké věci za notebookem, ale co oči nevidí, srdce nebolí.

Tak a mě to vůbec netankuje. Pořád je tu místa dost a navíc, předevčírem jsem stůl uklidila a vydrbala, jelikož jsem si potřebovala stříhnout na tričko a co myslíte? Večer to tu vypadalo jako před úklidem - tedy tuna hraček, drobků a fleků. Ptám se: proč to mám uklízet každý den, několikrát denně, když je to boj s větrnými mlýny? Neodpovídejte, odpověď nečekám.

Pro dnešek bych mohla skončit. Ještě můžu dodat, že syn si v pyžámku vlezl do vany se zbytkem vody, a pak brečel, že je "moký, je to moký! Tady taky moký!". Ale hlavně, že usnul v pokojíčku. Teprve třetí den ho zkouším přestěhovat, aby se naše nejmladší mohlo hned nastěhovat do své postýlky.

V.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka - učitelka :) Lenka - učitelka :) | E-mail | Web | 16. května 2018 v 9:44 | Reagovat

Tak ta kuchyň je u nás (až na ty propriety starších dětí) úplně stejná. Občas nandám hračky do krabic, ale většinou je spíš kopnu pod stůl, kam nelezu, tudíž to nezavazí :D

2 odplinykpline odplinykpline | 16. května 2018 v 18:26 | Reagovat

[1]: Tak u nás už se to od té doby trochu změnilo. K lepšímu! Pořád je tu dost drobků a fleků na zemi i přes téměř každodenní luxování, ale už jsem pokročila tak daleko, že mě poslechnou, když jim řeknu, ať si hračky odnesou, že do kuchyně nepatřej (... nebo je vyhodím!!!). :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama