Jak to u nás vypadá

22. října 2015 v 23:19 | já
Tak jsem tu. Nějak jsem se nemohla dokopat k napsání prvního článku. Asi bych se měla pro začátek představit: jsem budoucí matka tří dětí. Dvě - téměř pětiletá a dvouletý - spí v jedné posteli v pokojíčku a to třetí se narodí za měsíc. Proto jsem tenhle blog založila, abych se vypsala ze současných i budoucích mateřských traumat a potíží a bojů s dětmi a jejich výchovou, z bojů s babičkami, prádlem, nádobím, drobky a podobně. Taky mi bude sloužit jako deník, abych si za pár měsíců pročetla, co bylo a srovnala to se současným stavem a taky se trochu pobavila, protože třeba v létě už určitě budu mít všechno na háku Mrkající

Třeba uklidním i nějakou případnou čtenářku, nebo taky pobouřím, svým přístupem k různým věcem. Jednou můžu hned začít. Zrovna si píšu s kamarádkou na FB o domácnosti. Popsala jsem jí, jak vypadá náš stůl a podlaha v kuchyni. Tak já to popíšu i vám, abyste mě trochu poznali. Na úvod výčtu musím napsat, že poslední měsíc jsem s úklidem ještě víc na štíru než obvykle, jelikož i přes zatím přibraných pouhých osm kilo si připadám jako ledoborec - sotva si nandám ponožky, natož abych tady lezla po zemi a sbírala binec. Uklidím, až shodím břicho a miminko bude pěkně v postýlce (jo, maluju si to, ale ti dva starší byli úplně pohodová miminka až na malé klíštěcí období, takže snad se to bude opakovat i potřetí).

Tak tedy podlaha - metrová nafukovací ryba (Nenávidím jí!! Brzo jí ubodám špendlíkem), golfky pro panenku, lahvička, balíček kapesníčků, balík plen, na kterém sedí 4 barbíny (prý je to školka), 2 barbíny svalené ze "školky", polštářek (ale běžně se v kuchyni vyskytují i dvě velké peřiny a polštáře a peřinka našeho synátora a já to pak třeba 2x za sebou vracím do postele), autíčka, fleky, nějaký papír (nemám brýle, tak nevidím, co to je), pod židlí je bryndák, kostička od domina.
Stůl - ten je poněkud výživnější - knížka, dudlíky, autíčko, ve kterém sedí kaštan, talíř se zbytkem večeře, kniha, pár časopisů (ty jsou aspoň na straně), kyblíček, plechovka, kámen, poník, čelenka-korunka, omalovánky s poníkama, pravítko, foťák, svíčka pro kamarádku (několik hodin strávených v Ikee s milovanou sestrou je jako týden v lázních!), rozlitá voda - dcera tu utírala panenky po koupeli, obrázky ze školky a nějaké kostičky. A ještě asi nějaké věci za notebookem, ale co oči nevidí, srdce nebolí.

Tak a mě to vůbec netankuje. Pořád je tu místa dost a navíc, předevčírem jsem stůl uklidila a vydrbala, jelikož jsem si potřebovala stříhnout na tričko a co myslíte? Večer to tu vypadalo jako před úklidem - tedy tuna hraček, drobků a fleků. Ptám se: proč to mám uklízet každý den, několikrát denně, když je to boj s větrnými mlýny? Neodpovídejte, odpověď nečekám.

Pro dnešek bych mohla skončit. Ještě můžu dodat, že syn si v pyžámku vlezl do vany se zbytkem vody, a pak brečel, že je "moký, je to moký! Tady taky moký!". Ale hlavně, že usnul v pokojíčku. Teprve třetí den ho zkouším přestěhovat, aby se naše nejmladší mohlo hned nastěhovat do své postýlky.

V.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama