Leden 2017

"Jak to děláte, že jste tak štíhlá?"

5. ledna 2017 v 11:32 | mutr
Zdravím vás v novém roce, milí případní čtenáři!

Tenhle článek jsem napsala, soudíc dle obsahu, někdy v červnu nebo květnu loňského roku a zapomněla na něj. Sice už jsem od té doby nabrala pět kilo, ale asketická doba se zase blíží, protože pět kilo při mé výšce znamená, že pomalu nedopnu kalhoty.
K publikování mě dohnalo to, že mi do mailu přišlo upozornění, že někdo okomentoval článek. A víte, co to je? Nějaká pitomá nabídka práce (to dává sem, kde to nikdo nekomentuje, nikdo nečte a píše to matka na mateřský.... Bohužel nevím, jak toho pitomce smazat... Ale jakmile to zjistím, smažu to, nebojte.)

Nuže, čtěte :o)


Tak tuhle větu - "Jak to děláte, že jste tak štíhlá?" - už vůbec nemůžu slyšet. Ještě jednou jí uslyším a zařvu: Protože se nestíhám nažrat!!

Nemůžu být vegetarián, miluju maso! Miluju ryby, od té doby, co jsem si sama upekla králíka, už mi chutná i králík, miluju pečené kuře (a zároveň kuřecí nemám ráda, ale pečený kuře...), libový vepřový řízek s bramborovým salátem od mojí maminky, miluju vepřové koleno pečené mým tatínkem, játra na cibulce - taková neumí nikdo, jen on! Nebo gulášek od mého muže nebo rajskou, jakou dokáže uvařit!
Maso nemusím mít každý den, abyste rozuměli, stačí mi jednou týdně, já si pochutnám a opět mohu žít z rýže, nudlí a zeleniny. Jenže - naše děťátka rozmilá pořádně, no chtělo by se mi napsat nežerou, nejedí. Uvařím libové masíčko s jemňoučkou omáčkou a jasmínovou rýžičkou a děťátka chtěji suchou rejži! Uvařím rajskou, a dobrou! a oni, že chtějí suchý nudle. Atd., atd. Mě už pak vařit nebaví. Co já se namáhám? Když zrovna nejsem těhotná nebo nekojím, žiju dosti asketicky - polívka, červená čočka s mrkví, rýže se zeleninou, vaječná omeleta - to mi stačí, žádný velký vaření. Jen jednou za pár dní to maso. Takže už i dětem servíruju jen to, co jedí, a toho teda není moc. Aspoň samý zdravý věci. Ale moje tělo chřadne a hubne, až jsem se díky minulý týden prodělané chorobě prohubla na 49,8 kg! To jsem měla snad v sedmé třídě základní školy!!
Abych vám popsala náš obvyklý školkový den, co se jídla týče, když tu nemáme tatínka (což je dost často): ráno se exhumujeme, rozuměj vstaneme, za mého neustálého popohánění až řevu se děti obléknou s mou pomocí (někdy popíšu podrobně), já se obléknu, miminko obléknu, před tím dětem udělám kakao a sobě kávu (bez kakaa a ranní dávky kofeinu to jde všechno dosti ztuha), dooblékneme se, obujeme a vyrážíme do školky. Odevzdám dítě a vykonáme procházku kolem pekárny, synek dostane rohlík nebo tak něco, já si to šetřím na doma. Někdy si uděláme cestu k řezníkovi, kde se na mě směje kližka - je tak červeňoučká a mává na mě a říká: kup si mě, kup si mě, upeč mě a sněž mě. Takže jí musím koupit.
Jenže to už je deset. Letíme domů, dám miminko spát a už je pozdě na vaření hovězího. Takže dneska zase kaše, polívka nebo to naše "rizoto". Něco udělám (nebo taky neudělám - čtu si třeba), začnu vařit, po nějaké době to sníme a - vidíte - kde je moje snídaně??? No nestíhám! Někde v běhu jí zbodnu, takže kalorie snězené se rovnají kaloriím vydaným různým pobíháním. Pak se naobědváme, synek jde spát. Synek se probudí a letíme do školky. Vracíme se domů, děti si dají svačinu, já mezitím kojím, pobíhám, a všímáte? Opět nejím, bo neni čas. Pak se jde ven, kecá se, pobíhá se, pak se přijde domů, dělá se večeře, pobíhá se, chystá se vana a tak, a já zjišťuju, že jsem naposledy obědvala. Ale než dám děti spát a než usnou, je půl desáté a dát si hromadu rizota už se mi nechce. Dám si v horším případě jen rajče a jsem syta, jak ten Francimor.
Takže tak to je. Dále - namažu si chleba, přijdou děti a sežerou mi ho. Namažu další, zase mi ho sežerou a třetí už se mi nechce. Nebo jak pořád pobíhají a hádají se a ječí nebo odbíhám k miminku, prostě na to jídlo zapomenu. Nebo někdy taky obědvám hodinu a půl. No a pak jedu tramvají, protože to se mi stává většinou v tramvaji a tam nějaká maminka s jedním děckem se ptá: "To je všechno vaše?" A já: "Hm, je." A ona: "A jak to děláte, že jste tak štíhlá?" Zabít, zabít krtka!!!!! Protože se nenažeru!!! Ale ne, odpovím: "Prostě mě nenechají najíst."
Závěrem - pokud nemáte nějaký zdravotní problém, při kterém byste naopak přibraly, tak sí dámy pořiďte tři děti, nebo třeba víc! A zhubnete, ani nevíte jak. Skvělá dieta :D